pátek 13. února 2009

Škola, práce a něco jako volný čas

Škola mě začíná zabíjet! A to opravdu. Víte moje úžasná školička má tu úžasnou vlastnost, že má neskutečně blbý rozpracování rozvrhů. Třikrát týdně mám do 4 ! jednou do 12, ale to chodím ještě na brigádu, takže se domů dostanu stejně az v sedm. A pátek mám konečně chvilku pro sebe a ty ostatní. Ale o čem chci mluvit je PEER. PEER se těžko vysvětluje, ale je to jaký si psychologický něco ... prostě se skupinka lidí baví podle přání psychologů .. takhle to zní dost divně ,, ale je to úžasný si jednou za měsíc sejít a pokecat si ... Mluvíme tak různě .. a hlavně po vychození tohoto něčeho dostanu jakýsi papírek a přičte mi to bodíky na výšku!! Tak dál --

Práce je ... věc záludná. Pracuji v krámě .. malém krámě ... v odlehlé části Holešovic ... kde zabloudí jen divná existence, ale zabloudí. Nejhorší je, když přijde pán ... starší pán .. a řekne - Chtěl bych pantofle ... dlouhá chvilka ticha .... asi tak na mě!!! - Co si myslí? že od pohledu vím jakou má velikost?! Takže na ksichtu nahodím milý úsměv a začínám pokládat záludné otázku, abych zjistila účel těch nebohých botiček, tak za 40 min pán odchází s botkama v pacičce a já s nervama na dně. .. Jj těžký je osud pracujících ..

Volný čas ... ten se vlastně odvíjí tak nějak nad pivem či něčím ostřejším po čem je mi blbě ještě dva dny. Zrovna ve čtvrtek po 8 hodinách ve škole, 4 hodinách na PEERu jsme zašli ještě do hospy .. pivo hnusný ale levný!! Když jsem platila zděšeně jsem zahlídla tabulku s nápisem - Čepujeme Kofolu !! - skoro jsem upadla v bezvědomí na tu hnusnou podlahu a začala ronit pivní slzy, že jsem si toho nevšimla už před těmi hnusnými pivy .. mohla jsem odcházet s litry kofoly v mém žaludečku .. No došla jsem domů nějak před 11 a po zjištění, že mé vlasy jsou vážně ... neúhledné, jsem naběhla do koupelny a pojala se mytí. Krátce po 12 jsem ulehla na lože :D ... to zní teda dost úchylně .. a krásně usnula.... Pak přišel dnešek ... pátek 13!! Já člověk silně pověrčivý jsem hledala všechno možný co by přineslo štestí ... bohužel Ptakopyskovu tlapičku jsem nenašla :D - omlouvám se za tuto kravinu, ale momentálně jsem zasažena láskou zvanou Cimrman- no což .. vyrazila jsem, unaveně došla do školy a zjistila, že na dnešek máme tři písemky!! .. Bože jak já se těším na víkend!

A věc na na..naštvání, kdybych byla na nějaký zdrávce nebo patřila do červeného kříže, mohla jsem na letní prazdniny jet do Tibeta a pomáhat dětem, kterým se postavila nová škola ... bratr se mi pokusí zajistit nějakou vyjímku ... Třeba bych se vrátila jako nový člověk ... bez vlasů a s jedněmy šaty :D

That's all ?! - tak končí každá kapitola Godchild .. až na tu poslední :D

Žádné komentáře: