středa 27. února 2008

Let Dai

Jsou mangy a mangy, někdy si přečtete mangu a za půl hodiny už ani nevíte, že jste něco takové četli. Ale jsou mangy, které začnete číst a nemůžete se od nich odtrhnout ani kbydy jste chtěli, ale vy samozřejmě nechcete. A jednou z těchto mang je Let Dai. No dobře není to manga ale manhwa, která má celkem 15 volume, ale dostupných je jich jen 12 * bůh mě nenávidí*. Takže bylo nebylo a já opět zavítala na stránky mé milované Taylor – cesta do mého nebe –tudy- http://chidori.sblog.cz/ - a byla tam recenze na toto. Tak jsem hned nastartovala mangatraders.com a začala stahovat.

První co mě zarazilo na Let Dai byla kresba, jsem člověk dosti povrchní, takže jsem se musela dost přemáhat, abych to vůbec začala číst. Nevyděsila mě jen kresba, ale i ty dialogy. Mnou stažená verze byla dosti nekvalitní, takže jsem ještě musela luštit co vůbec říkají. Ale po přečtení pár stránek, jsem kašlala na kresbu, kašlala na dialogy, prostě jsem musela vědět jak to dopadne.
Jaehee je kluk, který se dosti nevýrazný a neřekla, že příliš akční. Když se takhle jedou vrací domů, uvidí jak nějací delikventi přepadli dívku, neváhá a jde jí zachránit. Nemohla bych říct, že úspěšně, díky příchodu jiného člověka, se jim podaří utéct. Ale né na dlouho. Na Jaeheeho si druhý den počká ten samý gang, co přepadl tu holku a samotný leader gangu Dai, chce Jaeheeho ukázat, že zkřížit cesty s ním, není zrovna ideální trávení volného času. Dai by se mohl zdát krutým, zlým a povrchním, v jiným případech bych řekla, že to tak není, ale ono to tak je. Dai jsem vlastně nikdy pořádně nepochopila, i když je hned ze začátku jasné, že Dai nemůže být bez Jaehee a Jaehee nemůže být bez Daie. Dai jejich vztah-nevztah okoření tím, že nechá znásilnit Jaeheevu přítelkyni. Jaehee se s tím nemůže dlouho smířit, ale dojde mu, že všechno co potřebuje je Dai.

Let Dai není jen o vztahu Daie a Jaehee, ale je zda plno rozdílných postav, který celým příběhem prochází zcela přirozeně a bez nich by to ani nešlo. U většina mang, které se mi libí, mi vadí, že tam pořád vstupuje Jarda a Kamila a nevím co se děje s Karlem a Václavem, ale u této mangy, jsem spíš čekala na jak to dopadne s Kamilou a jestli Jarda přežije tu autonehodu.


(když na to ťápnete, zvětší se!)

Příběh je neskutečně emotivní, nevíte jestli máte být rádi, že to tak je, nebo být nešťastní, že to tak nebude napořád. Pokus vám to nedošlo je to shounen ai, myslím, že jedno z nejlepší co jsem kdy četla. Ten příběh je tak jedinečný a výjimečný, že jsem se chvilkami neudržela a rozbrečela jsem se. U mě to není novinkou že brečím, ale když už brečím u mangy, to je co říct. Tento příběh na mě zapůsobil tolik, že jsem pak celé dny přemýšlela na tím, co s nimi bude dál. Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám psát tuto recenzi, ale plná dojmů jsem se do toho pustila. A pokud vám vadilo tolik mých názorů a pocitů … musíte si to přečíst, a pak pochopíte, proč nemůžu napsat jen pár vět o mém názoru.

úterý 26. února 2008

Shibutani-kun Tomo no Kai

Ageha po smrti matky přebral všechny domácí práce, takže musí vařit, uklízet a starat se o své dva vyšší a mladší bratry. Ageha je malý a pokud to začněte číst, ano Ageha je vážně kluk, celý první chapter na to koukám a říkám si, tak sakra je to kluk nebo holka? Jeho úchvatná spolužačka Nina, což je dívka jak vyšitá * bárbína s inteligencí plastové láhve* mu chce představit nějakého skvělého, úžasného kluka s pochybným charakterem, prý ho maj všichni rádi! Tak Ageha s bratry razí do parku, aby se setkali s Ninou, když se Ageha dobrovolně veřejně ztrapní zpěvem, přijde k němu nějaký kluk a řeknu, že špiní zpěv! Pak mu ten kluk sám zazpívá … podle kresby zpívá krásně! Potom ho čapne a odnese si ho domů. Z nějaké podezřelého důvodu Ageha usne a vzbudí se v divném kimonu, a kluk-únosce se představí jako Miyamoto Range, vypadá jako kočička. Na scénu přibíhá Nina a vypadne z ní, že Agehu chtěla seznámit s Range. Potom Ageha Range kývne na to, že vstoupí do Aliance Shibutani-kun. Chudáček Ageha netušil, že tím, že vstoupil do té aliance, musí zůstat s Range do té doby, kdy bude úspěšný. Jenže pořád neví, kdo je Shibutani-kun....
Jednoho dne si Agehiho otec přitáhne novou manželku, které to není ani trochu trapné a chce předělat byt, který od smrti matky zůstal stejný. S tím Ageha nesouhlasí a rozhodne se protestantsky utéct … za Range.
Co by jste měli o Range je to, že je divný. Má velkou kočku!! A hraje divný hry, jako třeba na Živé lízátko nebo rád chytá Agahu do sítě a kleští. A má skvělé mimiky kočičky!! Stejně jako Ageha i Range nemá rodiče.

Vlastně je to pořádná kravina. Range mi dost připomíná L a když vypadá jako kočička nemůžu mu odolat. Je to vážně vtipný, jsou tam skvělé grimasy a mimiky. A hlavně je tam Range a Shibutani-kun. Možná se mi to líbí proto, že Range je povahou jako Ryuichi z Gravíka. Má svou kočku, je divný, má rád sladkosti a je to gay… :D tedy možná, je totálně vymaštený, ale je tak roztomilý. No uznejte sami ...

Úvod

Jednu věc by jsme si měli předem vyjasnit. Jsem otaku. A ze všeho nejvíc miluju anime a mangu Gravitation. Takže jsem se rozhodla celej jeden štítek věnovat Gravitation. It's Gravitation.

Recenzi jsem dám až později, protože napsat recenzi na Gravíka není jen tak, do toho se musí vložit srdce a duše!!


Já a Gravík jsme se potkali předminulé září. Dodnes si vzponínám na ten okmažik, kdyz jsem tv přepnula na animax a dávali tam ukázku na anime o spisovateli a zpěvákovi. Poněvadž jsem se nikdy nebála pořádně ulítlých věcí, japonský seriál o homosexuálích jsem si nemohla nechat ujít. Do té doby jsem anime znala pouze jako Pokémony. A hned shounen ai!! Skvělá škola. Nejprve mi bylo trochu stydno mluvit o homosexualním anime * těď se už ani trochu nestydí* , ale byl to tak krásný zážítek, že všichni v mém okolí znají Shu-chana a Yukiho. Jsem takový magor, jsem si objednala i mangu, je to sice trošku dražší, jeden díl 300 kč + 25 kč poštovného, ale stojí to za to.



Ano, tenhle příspěvek je o ničem, ale pro ně je Gravík kus mého života.

Ai no kusabi

Amoi je planeta, na která existuje zajímavé pravidlo, kterým se řídí místní společnost. Ten, kdo má blonďaté vlasy, takzvaný blondie, je na vrchu společnosti a s tmavším odstínem vlasů postavení klesá. Takže kdo má černé je prakticky odpad a je nazýván mongrel. Blondie mají ve zvyku si vydržovat pets, mazlíčky, sexuální sluhy na pár let.
Rikki má tu čest být mongrel, díky této poctě si ho chce podat jistý gang, ale zachrání ho blondie, Iason. Rikkiho snad nejlepší vlastnost je jeho hrdost a tak to chce Iasonovi splatit, ale moc toho chlapec nemá, tak nabídne sám sebe. Iason se tomu dvakrát moc nebránil. Rikki se poté vrací zpět ke svému gangu, ale ne na dlouho. Později jsou při jedné akci chyceni a dostanou se do rukou Iasonovi. Rikki se stane Iasonovým mazlíčkem, aby gang ochránil. I když je Rikki mogrel, Iasonovi to vůbec nevadí, protože Rikki je pro něj víc než jen jeho mazlíček. Gai, blízký přítel Rikkiho, s tím vůbec nesouhlasí a chce Rikkiho zpátky.


O tomto yaoi jsem se dozvěděla od mé kamáradky, která se začala dost dobře kazit * díky mě!!* . Poněvadž má omezený net, požádala mě o stažení. A moc jí děkuji, že mi to nadhodila. Iasona jsem si oblíbila asi během 1 minuty, protože jde na něm vidět, že má Rikkiho vážně moc rád, i když se nebojí ho trošičku mučákovat. Varování- bojte se konce. Byla jsem doma sama, když jsem to sledovala, takže jsem se nebála břečet. Brečela jsem prakticky posledních 10 min a pak ještě 10 min po skončení, protože jsem konci nemohla uvěřit. Moje výroky – To snad ne? Jak mu to můžeš udělat? Vrať se! Néé! Nevracej se, on by to nechtěl, aspoň jsou spolu. Bože brečela , bych znovu. Takže spousta kapesníků!
Celkem má 2 OVA po 60 min , je poněkud starší, z roku 1992, ale kresba je přesto krásná a poutavá.

You are so cool

Střední škola je zlo už samo o sobě, ale i zlé věci mají svou světlou stranu a tím je Ryu Seung Ha. Seung Ha je chytrý, milý, roztomilý, tichý a zkrátka nejdokonalejší klučina z celé školy. Zato Jung Nan Woo je nešikovná, nechytrá a věčně pozdě chodící dívka, která velmi často naráží do zdí, sloupů, osob a dalších pevných bytelných věcí. A aby to nebylo trapné tihle ti dva chodí spolu do třídy.
Nan Woo je přímo magnet na potíže a trapasy, ale Seung Ha je úplný brouček a poskytne jí pomocnou ruku. Nan Woo si nenechá ujít jedinou šanci, aby ho mohla špehovat a při jedné její nenápadné špehovací akci, se jí Seung Ha zeptá jestli by s ním nešla na rande. Nan Woo je celá šťastná a nadšená, i když jí Seung Ha nenápadně naznačil, že nemusí být tím miláčkem, za kterýho ho Nan Woo pokládá. Ale Nan Woo tuhle podlou poznámku zcela ignoruje, co by s ním mělo asi být, že jo?
Přišel den s velkým D, Nan Woo má rande se Seung Ha, ale jde o 1 hodinu 25 minut a 58 vteřin pozdě, což jí sdělí snad ten největší frajer, jakýho kdy jakýkoliv mangaka nakreslil. Při pohledu na něj jsem vypotřebovala asi 30 kapesníků na utírání slin a slz, proč jen nejsem kreslená. A taky mi trochu připomínal Junpe-kuna v podání Ikuty Toumy z Hana yori dango II. Nejprve mě napadlo, jéé super, budou tam dvojčata, omyl, ten libový frajírek je vážně ten tichý miláček Seung Ha. Po chvilce mě to slintání a mlácení hlavou o stůl přešlo, protože opravdu neměl dobrý charakter. Něco jako . gentlemanství, cit, něha, placení v restauraci u něj nehledejte. Ale co říct, vždyť jí přeci varoval, ne?!


Kresba, no, viděla jsem i horší, když nevezmu v úvahu ty neskutečně dlouhé ruce a nohy a obrovské oči, tak to celkem šlo. Děj je jednoduchý a prostý, takže hned je vám jasné jak to skončí, ale jednoduchosti není nikdy dost. Ze začátku jsem se u toho dost nasmála, no uznejte sami, že přetahovat se s učitelem o písemku se jen tak nevidí a ty sprinty co brala Nan Woo, aby nepřišla pozdě do školy taky stojí za zmínku. Možná jsem to vydržela číst jen kvůli frajerskýmu Seung Haovi, protože je to vážně kus i když se špatným charakterem, vážně špatným! Jediné co se mi tam nelíbilo byly ty příšerný jména, protože zapamatovat si kdo je kdo je fakt terno.
Ale proč jsem do ní teda pustila? Chcete říct pravdu? Někde jsem našla, že to má být shounen ai a název, You are so cool, mě doslova dostal do kolen. Ale jinak, je to vtipné , milé a nevinné, teda jen matka Nan Woo mě trochu psychicky zkazila, ale jinak si jí nemůžu vynachválit.




Shitsuji-sama no Okiniiri


Nejsem zrovna zastánce shojo mangy ani romantických blábolů, ale někdy mě to prostě chytne a já se zkrátka neubráním * je slabá*.

Mangaka: Izawa Rei
Rok: 2007
Komedie, romance, shojo, školní život



Himura Ryou je po smrti rodičů donucena žít u svých prarodičů. Ti jsou tak hodní a laskoví, že ji hned z fleku pošlou na super-elitní-úžasnou střední školu, Souseikan Gakuen!! Co je ní tak skvělé? Nejen že je to příšerná snobárna, ale tato škola má dva obory. Jeden- vychovat skvostné snoby a druhá- vychovat butlery * její oblíbené slovo pro sluhu, od dob, kdy četla Artemise Fowla*, kteří budou těm snobům sloužit. Jak osud nechtěl, Himura potkala Kanzawa Hakuou. Hakuou je bishík, opravdu kvalitní, víte takový ten druh, na který se můžete dívat celý den a pořád se vám podlamují kolena. A bystré hlavy už ví, že je butler! Díky svému vzhledu, je u dam velice oblíbený a žádaný * jak by ne*. Himura totiž netušila, že je škola takto dělena a je z toho třošku vykolejená. Vraťme se k postavám, a to k Hakuou. Všichni si dokážete představit, jak je skvělý, ale to není jediné. Má totiž dva skvělé přátelé, kteří s ním byli už od pěti a mají vůči němu obrovský ochranářský syndrom * a kdo by ne?*. Jsou to Touke Iori a Kanuka Hayato, který je jěště hezčí než Hakuou.


Prozatím vyšli pouze 3 chaptery. Takže o ději toho moc říct nemůžu, ale rozhodně mi to stojí za čekání na další díly. Kresba se mi zdá velice zvláštní. Orientujete se co je na obrázku, ale všechno je tak vzdušné a ladné ....Pokud stojíte o nenáročné, lehké čtení ... Shitsuji je jasná volba. Je to milý příběh, docela vtipný a hlavní jsou ti bishici v těch kostýmech!!

Lidská blbost není nekonečná, jen ta moje .....

Už jsem si zvykla, že padám ... často, už jsem si zvykla, že brečím... často, ale nikdy si nezvyknu na mou paměť!! Před týdnem jsem se rozhodla, že si založím blog!! Docela mě to chytlo, za dva dny jsem tam měla hned pár článků, dobrejch článků. Po víkendu jsem chtěla pokračovat ... jdu na blogspot.com .... zadávám nick, heslo a nic. Říkám si, to nic třeba jsem se přepsala, tak to píšu znovu ..znovu .. znovu a znovu. Po hodině snažení mi došlo, že jsem blbá!!!!! Sedmnáct let to trvalo než mi to došlo ... Takže tady je odkaz na ten první blog, páč jsem moc líná to přepisovat .... ale možná to někdy přepíšu ... ale nečekejte na to.